160 let od založení Sokola

16. únor 1862 je považován za datum založení Sokola.

Rakousko-Uhersko v šedesátých letech 19. století povolilo svou absolutistickou moc a dalo tak vzniknout různým vlasteneckým spolkům. Za účelem zlepšení fyzické kondice a pro naplnění nově vzniklého fenoménu volného času, vytvořil Miroslav Tyrš za pomocí několika přátel stanovy pro nově vznikající tělocvičnou jednotu. 16. února 1862 pak byly stanovy schváleny na ustanovující valné hromadě členů nově vzniklého spolku.

Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou a později náčelníkem, Miroslav Tyrš. Hlavním heslem, které razil Tyrš, bylo „Tužme se!“, používal se pozdrav „Nazdar!“, sokolové si tykali a oslovovali se „Bratře“. První sokolský prapor namaloval Josef Mánes.

Cvičení v Sokole bylo zahájeno již v březnu 1862. Kromě cvičení prostných, pořadových a cvičení na nářadí se cvičenci věnovali také úpolovým disciplínám (šerm, vzpírání, zápas, vrh břemenem aj.) a základům atletiky (běhy a skoky). V Sokole byl také bohatý společenský a kulturní život. Konaly se vzdělávací přednášky, hudební, divadelní a loutkové soubory, koncerty, plesy a zábavy.

Po vypuknutí války narukovalo mnoho sokolů do armády. V sokolovnách vznikaly lazarety, v zahraničí se tvořily legie, do kterých vstoupila řada sokolů. Roku 1914 tvořili sokolové významnou část české vojenské skupiny Nazdar, která se stala součástí francouzské cizinecké legie. O klíčovém zastoupení sokolů v československých legiích v Rusku svědčí i to, že v nich byl zaveden sokolský řád a názvosloví, pozdrav Nazdar a oslovení bratře bylo běžným. Do konce války dosáhly československé legie v Rusku, ve Francii a v Itálii počtu téměř sto tisíc mužů. Význam sokolů pro vznik republiky ocenil i prezident T. G. Masaryk: "Bez sokolů by nebyly legie, bez legií by nebylo Československo."

Po vzniku samostatného československého státu, 28. října 1918, rozhodlo vedení České obce sokolské o vytvoření tzv. Národní stráže, která přebrala zejména funkci armády, protože legionáři, kteří se měli stát jejím základem, se ještě nestačili vrátit do vlasti. V období první republiky se Sokol stal celonárodní organizací. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet se blížil k milionu. ČOS měla již 52 žup, z toho 6 na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Vrcholila výstavba sokoloven, které byly téměř v každé československé obci. Sokolští sportovci reprezentovali mladý stát a vybojovali většinu předválečných československých olympijských medailí. První zlatou medaili získal na OH 1924 v Paříži gymnasta Bedřich Šupčík. Sokolové neomezovali svou činnost jen na sport a cvičení, aktivně se zapojovali i do kulturního, společenského a politického života.

 Několik čísel ze současnosti Sokola

1000 – počet obcí a měst, kde sokol působí

160 000 – počet členů

1061 – počet jednot

750 – počet sokoloven

18 – počet zemí, kde sokol působí